Termín poprvé použil Ashik Siddique v roce 2018 (dnes spolupředseda organizace Democratic Socialists of America). Výraz se rozšířil na počátku 20. let 21. století v souvislosti s událostmi, jako byla pandemie covidu-19, protesty po smrti George Floyda, prezidentské volby v USA v roce 2020, útok na Kapitol Spojených států v roce 2021, ruská invaze na Ukrajinu a válka v pásmu Gazy.^[10][11]

Doomscrolling se během pandemie covidu-19 stal rozšířeným zejména mezi uživateli sociální sítě X (dříve Twitter) a je zmiňován také v souvislosti s klimatickou krizí.^[12]

Průzkum provedený v roce 2024 společností Morning Consult dospěl k závěru, že přibližně 31 % dospělých Američanů se doomscrollingu věnuje pravidelně. U mladších věkových skupin je toto procento ještě vyšší, například u tzv. mileniálů činí 46 % a u generace Z až 51 %. Navíc výzkumy naznačují, že i někteří lidé, kteří zpočátku uváděli, že doomscrolling nepraktikují, byli později identifikováni jako osoby, které toto chování vykazují, což ukazuje na rozdíl mezi povědomím o pojmu a skutečnou praxí.^[13]

Nekonečné rolování (také nekonečné posouvání) je designový přístup, kdy se obsah průběžně načítá při posouvání stránky směrem dolů. Tento mechanismus může prohlubovat doomscrolling, protože při něm neexistují body, ve kterých by se uživatel mohl zastavit a přerušit konzumaci obsahu.^[14] Výzkumy ukazují, že tendence platforem sociálních médií upřednostňovat negativně laděný obsah může toto nepřetržité posouvání dále zhoršovat.^[15]

Doomscrolling je také spojován s využíváním prvků, jako jsou gamifikovaná rozhraní a automatizované či algoritmické doporučovací systémy, jejichž cílem je udržet pozornost publika a prodlužovat čas strávený na jejich službách. Koncept nekonečného rolování je někdy připisován Azovi Raskinovi, který odstranil stránkování webových stránek ve prospěch průběžného načítání obsahu při posouvání stránky dolů.^[16] Raskin později sám vyjádřil lítost nad touto inovací.^[17]

Sociální sítě hrají významnou roli v podpoře doomscrollingu prostřednictvím algoritmů navržených k maximálnímu zapojení uživatelů. Tyto algoritmy upřednostňují obsah stimulující pozitivní i negativní emoce, aby uživatele přesvědčily k dalšímu posouvání obsahu.^[19] Odborníci spojují doomscrolling s pocitem tzv. permakrize, kdy neustálý přísun znepokojivých zpráv podporuje další vyhledávání a konzumaci negativních informací. Studie Kyperské technologické univerzity z roku 2022 upozornila, že zpravodajská prostředí stále více zdůrazňují rychle se vyvíjející události se silnými dopady, čímž podporují doomscrolling svých uživatelů.^[20]

Častou příčinou doomscrollingu může být negativní předpojatost nebo negativní zkreslení, které se projevuje při přijímání informací a označuje tendenci přikládat větší váhu negativním událostem než těm pozitivním.^[21]

Jeffrey Hall, profesor komunikačních studií na University of Kansas v Lawrence, uvádí, že pozornost člověka ve stavu běžné spokojenosti přitahují zejména potenciální hrozby. Jeden z psychiatrů z Ohio State University Wexner Medical Centre tvrdí, že lidé jsou evolučně nastaveni k tomu, aby vnímali negativní podněty a byli k nim přitahováni, protože mohou představovat nebezpečí.^[22]

FOMO je označení pro pocit strachu, že člověk o něco přijde. Ten pak vede lidi k účasti na aktivitách, které pro ně nemusí být přímo užitečné, ale obávají se, že by jim něco podstatného uniklo.^[23] Tento strach se objevuje i v oblasti zpravodajství a sociálních sítí. Výzkum společnosti Statista z roku 2013 zjistil, že více než polovina Američanů zažila FOMO na sociálních sítích, další studie ukázaly, že v roce 2017 FOMO postihovalo 67 % italských uživatelů a v roce 2021 59 % polských dospívajících.^[24]

Studie digitálního chování z roku 2024, kterou provedli Mandliya a kol., ukázala, že řada uživatelů opakovaně obnovuje zpravodajské nebo sociálně mediální kanály, aby nepřišla o rychle se vyvíjející události. FOMO tak může vést k dlouhodobému vystavení negativnímu obsahu.^[25] Profesorka psychologie z University of Virginia uvádí, že FOMO pravděpodobně souvisí s doomscrollingem, neboť vychází z obavy, že by člověk mohl zmeškat zásadní informace.^[26]

Další možnou příčinou je psychologická potřeba člověka mít situaci pod kontrolou. Výzkumy naznačují, že v obdobích nejistoty mají lidé tendenci uchylovat se k doomscrollingu jako ke způsobu shromažďování informací a získání pocitu zvládnutí situace. Tímto chováním sami sebe přesvědčují, že být neustále informován jim poskytne ochranu před hrozivými scénáři.^[27]

Kromě výše zmíněných příčin může být doomscrolling důsledkem evolučního mechanismu, kdy jsou lidé nastaveni k vyhledávání a předvídání nebezpečí.^[28]

Část mozku zvaná gyrus frontalis inferior hraje důležitou roli při zpracování informací a začleňování nových poznatků do lidského vnímání reality.^[28][29] V této oblasti mozek filtruje špatné zprávy, když je konfrontován s novými informacemi. Když člověk doomscrolluje, může mozek vnímat situaci jako ohrožující a tento „filtr špatných zpráv” vypnout.^[28]

Odborníci upozorňují, že doomscrolling může prohlubovat již existující problémy s duševním zdravím. Vystavování nadměrnému množství negativních zpráv může omezovat schopnost mozku tyto negativní podněty odmítat, a dokonce přijímat pozitivní informace.^[29] Přestože se celkový dopad může u jednotlivců lišit, často vede k pocitům úzkosti, stresu, strachu, deprese a sociální izolace.^[30]

Profesoři psychologie z britské University of Sussex provedli studii, ve které účastníci sledovali televizní zpravodajství s pozitivním, neutrálním a negativním obsahem. Studie ukázala, že lidé, kteří byli vystaveni negativním zpravodajským pořadům, vykazovali zvýšenou míru úzkosti, smutku a tendence ke katastrofizaci vlastních obav.^[31]

Y. B. Melnyk, profesor z Vědeckovýzkumného institutu Charkovské regionální veřejné organizace „Kultura a zdraví”, společně s A. V. Stadnikem z Užhorodské národní univerzity vytvořili dostupnou metodu pro výzkum doomscrollingu. Dotazník obsahuje 12 položek a je založený na čtyřech kritériích: závislost, rigidita, duševní zdraví a reflexe. Autoři navíc poskytují návod k interpretaci závažnosti symptomů podle stupnice symptomů doomscrollingu, kterou navrhli. Tento dotazník umožňuje kvalitativní a kvantitativní výzkum doomscrollingu.^[32]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Doomscrolling na anglické Wikipedii.

• CARR, Nicholas G. The Shallows: What the Internet Is Doing to Our Brains. New York: W. W. Norton & Company, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-393-33975-8. (anglicky) 
• SATICI, S. A., et al. Doomscrolling scale: its association with personality traits, psychological distress, social media use, and wellbeing. Applied Research in Quality of Life. 2023, roč. 18, čís. 2, s. 833–847. Dostupné online. (anglicky) 

• wave.rozhlas.cz/Doomscrolling je novodobou hrozbou pro psychiku
• coznamena.cz/doomscrolling
• csas.cz/Doomscrolling: Když se ze čtení špatných zpráv stane závislost
• euro.cz/Praktikujete doomscrolling? Záměrné vyhledávání špatných zpráv vás může stát psychické zdraví, tvrdí vědci